Hned v úvodu bych rád podotkl, že kůže je vlastně vnější obal živočichů, respektive obratlovců a pro využití v daném oboru pak převážně savců. Kůže je celkový výraz pro tuto část těla, která je v různém rozsahu plochy pokryta srstí.

A právě vypracování, respektive činění a vydělávání kůží z nich vytváří usně a kožešiny. Proto pojmenování "kožený oděv" je brán v odborném názvosloví jako oděv z usní, tedy z vyčiněných kůží s odstraněnou srstí. Kůže z kožešnicky významných druhů savců, která má ponechanou, respektive zušlechtěnou srst, se nazývá kožešina. Specielní kapitolou kožešin jsou pak kožešiny upravované na vlas dovnitř, kdy původně rub tvoří líc a těm se pak říká velurové kožešiny, respektive velury.

Činění, (vydělávání) kůží

            Úvodem si musíme říci, že se jedná o nejsložitější část výroby kožešin a usní a to nejen fyzikálně, chemicky ale hlavně technologicky. Pro účely těchto stránek je nutné provést zásadní zjednodušení, které je v každém ohledu pouze orientační výklad celé problematiky.

            Proč musíme kůže činit?

Tak jak už jsme se zmínili, v části o historii, tedy o tom, že stažená kůže rychle podléhá zkáze, je nutné kůži vyčinit a to z toho důvodu aby vydržela co nejdéle. Díky postupům činění se životnost některých materiálů blíži až k 50ti letům. Zároveň se provádí i úprava kůží tak, aby vznikly kožešiny a usně. Důležité je to, že pro výrobu kožešin se hodí jen zimní kůže (kožky), pro výrobu usní je možné použít kůže získané celoročně.

            Konzervace a příprava kůží k činění.

Po stažení kůže je nejlepší, když můžeme okamžitě zahájit činění, což je ale bohužel málokdy možné, proto se musí kůže před činěním konzervovat. Provádí se tzv. suché a mokré konzervování. Konzervování suché je vlastně sušení, které je však vhodné spíše pro kožky. Kůže větších rozměrů jsou v mokrém stravu namáčeny do solných roztoků, kde se uchovávají. Při delším uskladnění se mohou i částečně odvodnit, ale je nutné ponechat na kůžích co největší množství solí. Nejmodernější a nejlepší konzervací je mražení, to je však poměrně nákladné.

Co je to činění ?

Činění je vlastně nahrazení živočišných tuků, obsažených v řemeni kůže tukem dříve rostlinným, dnes syntetickými zvláčňovadly, tzv. "činidly". Pro představu můžeme celý postup přirovnat k praní prádla: chemickou cestou z kůží vypereme, v lázni rozpustíme a odplavíme, živočišné tuky a další lázní, něco jako aviváž, do kůží vpravíme syntetická zvláčňovadla.

Celý postup je sledován nejen po chemické stránce, ale důsledně se dodržují teploty, časy, množství lázní a délka jednotlivých kroků. Je zajímavé, že tento postup je znám již mnoho staletí v zásadě této princip je zachováván od počátku. K rozpouštění živočišných tuků se používalo psí lejno, k zjištění správného času činění se používala sláma, k náhražce živočišného tuku se používal, bílek, vosk, vazelína a rybí tuk atd. V minulosti to byla skoro alchymie, která se dědila, nebo tvrdě platila. Dnes se provádí činění chemickými činidly, a odpadní vody se musí důsledně čistit. Domácí činění je dnes spíš amatérským pokusem, kdy nelze dosáhnout průmyslové dokonalého činění.  

            Základní postup činění

Vychystávání suroviny - prvotní manipulace a třídění kůží do činícího sudu.

Námok - rozmočení kůží do stavu vláčnosti jako po získávání.

Rozrážení - mechanické uvolňování vláken kůží.

Odtučňování - odstraňování živočišného tuku z kůží.

Praní - čištění kůží v námoku.

Roztrhávání a mízdrření a seřezávání - odstraňování podkožního vaziva s tenčení kůží na nezbytně nutnou míru.

Činění - fyzikálně chemické působení činiv.

Neutralizování - snížení kyselosti.

Ždímání - snížení obsahu vody v kůžích.

Natahování a roztahování - rozrážení řemene do délky a šířky.

Loužení a strhávání - odstraňování srsti z usní.

Mazání - vpravování syntetických tuků do řemene.

Sušení - odpařování vody z řemene.

Tříbení - úpravy, respektive čištění vlasu kožešin-

Další úpravy vlasu, a řemene u kožešin a úpravy vlasové a masové strany u usní.

V průběhu činění se provádí veškeré základní úpravy kožešin a usní hlavně pak barvení. Po činění se provádí veškeré úpravy řemene a vlasu a u usní veškeré úpravy vlasové a masové strany hlavně se provádí třídění tzn. Odborné určení jednotlivých kožešin a usní na jaké úpravy se dají použít a to hlavně z kvalitativního hlediska.